Většina obrazů je malována kombinovanou technikou olej na sololitu
Cesta Oldřicha Tomka k malbě byla dlouhá. Vzděláním a původním zaměřením historik, přitahován výtvarným viděním světa soukromě studoval kresbu a malbu, až výtvarná tvorba v jeho životě převládla. Střídavě žije v Praze a na Vysočině, kde má v chalupě na Pusté Rybné svůj ateliér.
Tomek je přemýšlivý malíř s hlubokým vztahem k přírodě. Krajina Vysočiny, její lesy, cesty a kameny v proměnách ročních dob, jsou v různé míře určitosti trvale v jeho tvorbě přítomny. Souběžně s krajinářskou tvorbou Tomek rozvíjel další linii - malbu abstraktní - která posledních dvacet let převládá. Od přírodních motivů přecházel k základním skladebným prvkům krajiny, po kmenech stromů zamířil k jejich rozvětveným kořenům a ještě hlouběji za proměnlivou smyslovou zkušenost.
I ve vrstvách hluboko pod oblastí určitosti a zřetelnosti existují formy, míry a vztahy - libovolnost vynořujících se obrazů je jen zdánlivá. Zákonitosti, jimiž je řízen náš vnitřní svět, jsou zvláště patrné v kresbách dětí, v obrazcích, sloužících po staletí k meditaci a můžeme je vysledovat také v zážitcích lidí, kteří se ocitli v blízkosti smrti. Často je provázejí podobné motivy: brány, vstupy, do sebe zavinuté nebo se rozvíjející spirály, bludiště tunelů a zářící světla se specifickou barevností. Povšimněme si i podobnosti s obrazy vzdálených galaxií nebo naopak s utvářením mikrosvěta nejmenších částic hmoty.
Zkušenost, kterou nám Tomek svými obrazy zprostředkovává, je dostupná každému. Tomkovu malířskou metodu můžeme přirovnat k procesu rozpomínání; s tím souzní i technika malby, připomínající archeologický průzkum – Tomek v olejomalbě propracoval originální reliéfní techniku s nezaměnitelnou texturou.
Paměť má svou historii; je neustále přepisována novými zkušenostmi a vzdoruje snadnému proniknutí k vlastním kořenům. Naše paměť připomíná palimpsést – tak byl označován pergamen nebo papyrus, znovu použitý k zápisu po odstranění originálního textu.
Tomek, podobně jako filologové seškrabávající z pergamenu nové zápisy, aby se dobrali těch původních, putuje vrstvami paměti a jeho obrazy jsou intimními zprávami a mapami cest po krajinách duše. Malíř Tomek se rozpomíná za nás – my se jen musíme dívat dostatečně pozorně a zkoumat jemné rezonance, které jeho obrazy mohou probudit v naší vlastní paměti. Zneklidňující naléhavost Tomkových obrazů je právě v dotýkání rozhraní mezi světem viděným a tušeným. Otevírají brány, kterými můžeme nahlédnout jinam.
1980 Praha, Divadlo v Nerudovce
1981 Mariánské Lázně, Divadlo N.V. Gogola
1983 Kaplice, Klub pracujících
1983 Brno, Galerie mladých
1992 Středočeské muzeum Roztoky u Prahy
1993 Praha, Galerie u Bílého slona
1995 Praha, Galerie Kamzík
1995 Plzeň, Galerie X-Centrum
1996 Teplice, galerie Zámek
1997 Žďár nad Sázavou, galerie Radnice
1998 Březiny u Poličky, Kulturní dům
1999 Středočeské muzeum Roztoky u Prahy
2000 Rakovník, Galerie Špejchar
2002 Přerov, Galerie Centrum
2002 Říčany u Prahy, galerie Píseň pro Kristýnku
2002 Březiny u Poličky, Kulturní dům
2002 Praha, Galerie u Sv. Matěje
2003 Pardubice, Galerie Gong
2003 Plzeň, galerie U Sv. Anny
2003 Pustá Rybná, galerie Hlučál
2003 Český Krumlov, zámek, galerie Fortna
2003 Křivoklát, Purkrabství
2003 Litomyšl, Městské muzeum
2003 Znojmo, galerie Kruh
2004 Znojmo, galerie Kruh
2004 Praha, galerie U hrušky
2004 Třebíč, galerie Kruh
2004 Brno, Divadlo Bolka Polívky
2004 Pustá Rybná, galerie Hlučál
2004 Praha, galerie Kamzík
2004 Chotěboř, Městské muzeum a galerie
2005 Praha, galerie Ledeburské zahrady
2005 Praha, Café Platýz
2005 Pustá Rybná, galerie Hlučál
2005 Litomyšl, galerie hotelu Sofia
2006 Praha, galerie U hrušky
2006 Praha, Klub v Jelení
2009 Bílek u Chotěboře
2009 Polička, Divadelní klub Tylův dům
2011 Pustá Rybná, galerie Hlučál
2015 Pustá Rybná, galerie Hlučál
© 2015 oldtomek.cz | Web vytvořil Lukáš Kobr, obrazy nafotil Vítek Škop